O plemeni oficiálně

Stafordšírský bulteriér se v Česku těší stále větší oblibě. Ne všichni, kdo tyto psy obdivují, komu se líbí a kdo uvažuje o jejich pořízení, však plemeno znají.

uzel

Stafordšírský bulteriér se může pyšnit svým znakem. Je jím tento uzel.

„Stafordšírský bulteriér uspokojí každého člověka, který by rád vlastnil pořádného psa, ale nemá podmínky pro držení vzrůstem velkého plemene. Tento pes je, ač ne velikostí, velký svým srdcem. Zatímco se nemusí vždy snášet s jinými psy, je velice fixován na lidi jako takové a i z tohoto důvodu se mu dostalo přezdívky Baby Sitter Dog či Nanny Dog, prostě taková psí chůvička,“ takto velmi přesně a stručně vystihuje kynolog a chovatel Martin Říha charakter plemene SBT ve své knížce Stafordšírský bulteriér Úplný přehled plemene.

prebal

Autor knížky je Martin Říha

 

Oficiální popis plemene vydaný Českomoravskou kynologickou unií:

STAFFORDSHIRE BULLTERRIER

země původu:          Velká Británie
datum zveřejnění původního platného standardu:       24.06.1987
klasifikace FCI:    skupina 3        teriéři,  sekce 3,  teriéři typu bull, bez pracovní zkoušky.

celkový vzhled:  Hladkosrstý, dobře vyvážený a na svou velikost velmi silný pes. Svalnatý, aktivní a pohyblivý.

charakteristické rysy:   Je známý svou bezmeznou odvahou a houževnatostí. Vysoce inteligentní a velmi laskavý zejména k dětem.

chování / povaha:   Statečný, nebojácný a naprosto spolehlivý pes.

hlava a lebka:   Krátká, celkově hluboká hlava s širokou lebkou. Velmi vyvinuté lícní svaly. Stop výrazný, morda krátká, nos černý.
Oči:  Přednost mají tmavé oči, jejich zbarvení se však může vztahovat k barvě srsti. Kulaté a středně velké. Posazené tak, aby hleděly přímo vpřed. Okraje víček tmavé.
Uši:  Růžovité nebo polovztyčené, ani velké, ani těžké. Klopené nebo vztyčené ucho je nanejvýš nežádoucí.
Pysky / čelisti / zuby:  Pysky přilehlé a čisté. Čelisti silné. Zuby velké, s dokonalým pravidelným a úplným nůžkovým skusem, to znamená, že horní zuby těsně překrývají spodní zuby a jsou kolmo vsazené do čelistí.

krk:   Svalnatý, poměrně krátký, s jasnými obrysy, směrem k ramenům se rozšiřující.

hrudní končetiny:  Nohy rovné, s dobře vyvinutými kostmi, postavené poměrně daleko od sebe; z nadprstí, které není ochablé, vybíhají mírně ven vytočené tlapy. Ramena jsou uložená patřičně vzad, lokty nejsou volné.

tělo:   Bedra krátká, hřbetní linie rovná. Široká přední fronta, hluboký hrudník, správně klenutá žebra. Tělo je svalnaté, s jasnými obrysy.

pánevní končetiny:   Dobře osvalené. Hlezna nízko položená, kolenní klouby správně zaúhlené. Nohy jsou při pohledu zezadu souběžné.

tlapy:   Se silnými polštářky, silné a středně velké. Drápy jsou u jednobarevných jedinců černé.

ocas:   Středně dlouhý, nízko nasazený ocas se ke špičce zužuje a je nesený poměrně nízko. Neměl by být příliš zatočený – lze jej připodobnit k ramenu starých pump.

chůze / pohyb:   Volný, vydatný a čilý pohyb s racionálním využíváním energie. Konče-tiny se při pohledu zepředu i zezadu pohybují souběžně. Z pánevních končetin vychází zjevný posun.

srst:   Hladká, krátká a hustá.
barva:   Červená, plavá, bílá, černá nebo modrá, nebo kterákoli z těchto barev s bílou. Žíhaná všech odstínů nebo žíhaná s bílou. Černá s pálením nebo játrová barva je vysoce nežádoucí.

hmotnost:   psi       12,71 – 17,25 kg

feny     10,89 – 15,43 kg

velikost:   Požadovaná kohoutková výška činí 35,56 – 40,64 cm.

vady: Každou odchylku od výše uvedených požadavků je třeba považovat za vadu a míra závažnosti, s jakou by se mělo na tuto vadu pohlížet, by měla být přímo úměrná stupni odchylky.

poznámka: Psi by měli vykazovat dvě zřetelně normální varlata, plně sestouplá v šourku.

 

Zde je článek zabývající se standardem plemene. Tentokrát od chovatele (toho času již v „chovatelském důchodu“) a velmi váženého rozhodčího Normana Berry (The Randorn Kennel), který se podílí v chovu SBT aktivně od roku 1965.

Text z originálu přeložila Pavla Pejcelová, s jejím svolením překlad publikuji.

Standard plemene
Všeobecný přehled
Hladká srst, dobře vyvážený, na svou velikost velmi silný. Svalnatý, aktivní a hbitý.
SBT je sportovec. Všechno o něm by ho mělo označovat jako takového. Mělo by to být bez přehánění a zkreslování. Potřebuje dost kostní hmoty a svalů; včetně síly končetin atd. Bude potřebovat sílu a energii spojenou s rychlostí a ohebností, spolu s odolností a vytrvalostí.
Těžkopádný pes s těžkými kostmi může i přes osvalení, vypadat působivě, ale nebude dostatečně rychlý, mrštný a s dostatečnou výdrží.
Pes s lehkými kostmi „racy dog“ nebude mít dostatek síly a energie.
Typ mezi těmito dvěma má největší pravděpodobnost, že bude mít všechny požadované vlastnosti.

Charakteristika
Tradičně se udává, že to je pes s nezdolnou odvahou a vytrvalostí. Vysoce inteligentní a milující, a spolehlivý zejména při práci s dětmi.
Dovolte mi říct, že nesouhlasím s „absolutně spolehlivý“ jakkoli je obsah myšlen, a to kvůli nedávným problémům týkajících napadení psem. Hnusí se mi slova jako „Nanny dog“ (pes chůva). Ne, malé děti by nikdy neměly být samy s jakýmkoli psem. Věřím, že tento popis může vést a vedl k smutným incidentům a cítím, že tento bod by měl být vymazán ze standardu.

Temperament
Odvážný, nebojácný a naprosto spolehlivý.
Psi jsou ochotni si celé hodiny hrát.  I když vzhledem jejich minulosti by se mohlo zdát, že jsou tito psi agresivní a zlí, není tomu tak. Milují společnost. Možná je to způsobeno jejich důvěrou v lidi, kterou v sobě nesou z minulosti.

Hlava a lebka
Krátká, široká lebka. Velmi výrazné lícní svaly, výrazný stop, krátká morda a černý nos.
Slýcháváme popis lebky jako: „Jedna třetina délky čumák a dvě třetiny lebka.“ Myslím, že čumák je příliš krátký, a aby byl funkční (co se týče zdravotního hlediska) raději bych, aby to bylo 2/5 čumák a 3/5 lebka. To vše spolu se silnými svaly kolem lícních kostí, které jdou směrem ke spánkové oblasti a v oblasti „fontanely“ by mělo být zřetelné svraštění. Pokud není stop výrazný, může u psa vytvořit cizí výraz tím, že způsobí „orientální“ nebo dokonce „baňatý“ tvar oka. Stop, který vede z vrcholu lebky k vrcholu čumáku, musí být velmi výrazný.

Oči
Jejich tvar a umístění ovlivňuje celkový výraz. Stafbulí lebka by měla být vyvážená, se stejnou šířkou a hloubkou. Čenichová linie a čelist by také měly být rovnoměrně vyváženy na šířku a hloubku a měly pokračovat v síle hlavy. Čenichová část, která klesá pod očima dělá tzv. „Foxy vzhled“. Příliš mnoho kostí udělá hrubý výraz, který ubírá kvalitu hlavě.  Pes s touto hlavou bude muset dýchat mělce, takže málo otevřené nozdry nebudou stačit. Je třeba mít na paměti, že všechny části hlavy musí působit harmonicky.
Preferovány jsou tmavé oči, ale není to podmínka, oči mohou mít i jinou barvu, která korespondude s barvou srsti. Jsou kulatého tvaru, střední velikosti s přímým pohledem dopředu. Oční linky jsou tmavé.
Tmavé oči ale nemají nic společného s barvou srsti! Tohle je ovládáno samostatným genem, který ovlivňuje také pigmentaci. Tento rys však může pomoci doplnit celkový výraz. Cítím, že tmavší oko je lepší v jakékoliv barvě srsti psa. Světle zbarvené oko u psa s tmavou srstí může být trochu mimo. Jestli je stop správný, velikost oka a jeho tvar by měly být také. Pokud bude stop mělký, příliš nevýrazný, pak tvar očí bude mandlového tvaru a výraz bude trpět. Když bude stop přehnaný, oči se budou zdát příliš velké, baňaté a nápadné a pes nebude mít správný výraz. Linky očí spolu s tmavýma očima by měly být žádoucí, ačkoli, samozřejmě je to kosmetická záležitost a nemá žádný vliv na funkci a měly by být posuzovány jako takové.

Uši
Růžičkové nebo poloklopené, ne velké nebo těžké. Plně klopené nebo stojaté uši jsou velmi nežádoucí.
Uši od SBT by měly být poměrně malé a úzké. Špička ucha vytažena dopředu by neměla přesahovat koutek oka. Je nejlepší, když mají růžičkový tvar a ten je přeložen zpět blízko k zadní části lebky. Přerostlé uši mění výraz spolu s tenkými „flighty“ uši.

Morda
Pysky pevné a čisté. Čelisti silné, zuby velké s perfektním, pravidelným a kompletním nůžkovým skusem, tj. horní řezáky úzce překrývají dolní zuby a čelist je v zámku. Čelist má 42 zubů: 4 špičáky, 12 řezáků, 16 premolárů a 10 stoliček, z nichž by měla být každá velká a čistá. Štěňata mají 26 mléčných zubů, které jsou nahrazeny později plným trvalým chrupem.
Připadá mi to zábavné, že někteří rozhodčí kladou velkou kritiku na zuby. Další body jsou více zásadní. Zjistil jsem, že se zde situace nesmírně zlepšila, co se týče špatných zubů, vzhledem k minulosti. Bohužel, toto zlepšení přišlo na úkor snížení síly v dolní čelisti, což je možná příčina konvergujících špičáků.
Těžké, volné pysky zaujímají malou hodnotu a představují možné riziko zranění psa sebe samotným. Tlusté pysky přispívají k hrubému výrazu čenichu. Čelisti, jak je uvedeno v odstavci „hlava“, by měly být silné. Slabé ustupující dolní čelisti mohou doprovázet předkusy/podkusy, což je opět další důvod, proč se musí dávat pozor na výše uvedené sbíhajících se špičáky. Podívejte se na rovnováhu v síle mezi horní a dolní čelisti. Zuby by se měly sejít v nůžkový skus. Nůžkový skus je důležitý pro všechny masožravce. Špičáky jsou „bijící / úchopové / chytací“ nástroje. Ony prokousnou a drží. Stoličky jsou drtící nástroje. Ony koušou a mělní jídlo pro polykání, tudíž pokud mají všechny zuby vyvinout maximální tlak, musí být nastaveny klešťově do čelisti a v souladu se musí navzájem podporovat. Podívejte se na velké, silné, dobře umístěné zuby vašeho stafbula.

Krk
Svalnatý, poměrně krátký, čistý v linii postupně rozšiřující se směrem k ramenům.
Jak je krátký krk, to je závislé na strmosti vycházející z umístění ramen.
Já jsem znepokojen tím jak vypadají někteří jedinci, znepokojuje mně délka jejich krku. Úhel mezi lopatkou a pažní kostí by měl být 45 stupňů (nebo tak nějak). Strmý úhel zkracuje krk.
Když porovnám člověka a psa: člověk nese hlavu na svých ramenou, která jsou podpořena klíční kostí. Psi nosí hlavu před svými rameny. Jejich tělesná konstituce vyžaduje silný krk, silnější ve vztahu k hmotnosti hlavy.
Příliš dlouhý / elegantní krk je slabý. Takže hledejme spíše mírně kratší krk. Energie pro akce hlavy vychází z krku.

Přední končetiny
Nohy rovné a se silnými kostmi, postaveny poměrně daleko od sebe, bez slabých zápěstí, z nichž jsou nohy mírně vytočeny.
Ramena jsou správně postavena bez volností v loktech.
Přední nohy nesou celou přední linii těla, tohle je nejtěžší část těla, proto je důležité jejich postavení. Linie by měla plynule pokračovat od ramene až k prstům a měla by poskytovat optimální podporu mimo tělo, ne příliš těsně u žeber.
V přední části těla jsou lopatky psa drženy velkými svalovými skupinami, procházející krkem, rameny a hrudníkem. Lopatky nejsou fixně drženy kloubem či kostí, pouze svalovými úpony, šlachami, vazy… Správně uvolněné lopatky umožňují delší připevnění, a proto je snazší, pro tyto svaly, nést váhu a zajišťovat hladký přechod v krku a horní části zad, známých jako hrudní a krční páteř.
Svislá ramena vytvářejí plný krk a prohlubeň za kohoutkem. Vetší délka mezi lopatkou a ramenním kloubem umožňuje delší a atletické svaly, na rozdíl od krátkého vybouleného těžšího typu .
Těžce osvalený pes může vypadat skvěle, ale bude méně sportovní. Karpální kloub, hlavní kloub přední nohy, což je ekvivalent lidskému zápěstí, potřebuje mít trochu dál. Spolu s dalšími klouby přední končetiny to zmírní náraz, když noha dopadá na zem. Takže, pokud jsou klouby dostatečně silné, neměla by se prolamovat linie končetin. Stafbulí nohy by se měly mírně vytáčet ven. Jsou tací, kteří tvrdí, že by bylo lepší, kdyby měl pes širší a stabilnější základnu, díky které má protivník menší šanci vyvést psa z rovnováhy. Dále, strmá ramena můžou způsobit, že pes bude mít „opičí nohy“. Tento výraz značí špatné položení zápěstí.

Trup
Úzce spojené, s úrovní horní linie, široká fronta, hluboký hrudník, dobře klenutá žebra; svalnatá a dobře definovaná.
Spojení je pro většinu lidí chápáno, jako spojení v bederní oblasti nebo v části od posledního žebra směrem ke kyčelnímu kloubu. Úzké spojení tedy znamená, že je pes krátký v bederní oblasti. Krátké slabiny jsou silné, ale postrádají pružnost oproti delším hřbetům. Tato pružnost je pro psa nezbytná. Umožňuje mu zatáčet s rychlostí a energií a převádí tlačení / wrestling na řízení pomocí velkých svalů z boků a stehen.
Přední fronta. SBT potřebuje přední frontu, aby mu dal stabilitu. Hrudník by neměl být hlubší, než je úroveň loketního kloubu. Ten pes nepotřebuje tak hluboký hrudník. Bude mu to ubírat na schopnostech.
Dobře odpružené žebra. Vždy jsem byl přesvědčen o tom, že žebra klenutá takovým způsobem, jakým jsou připojena k páteři, jsou důležitá pro výborné dýchání. Přední žebra, která jsou plošší než zadní žebra, dávají prostor loktům, které mají být umístěny volně za rameny, a která dovolují volný pohyb psům. Zadní žebra jsou více zakřivená. Existuje pokušení obdivovat staffbully s masivně sudovými žebry a s velkou hloubkou hrudníku v přesvědčení, že to poskytuje větší prostor pro srdce a plíce, zvyšuje odolnost a výdrž. Není to o velikosti těchto orgánů, ale o genetické účinnosti, což je důležité. Objemné tělo je pouze větší váha pro psa samotného. Dobře postavená žebra poskytují prostor a ochranu životně důležitých orgánů. Takže hledáme psy, jejichž hrudní koš je zúžen před jeho začátkem. Také jsme našli v tyto dny psy z našeho odchovu „heron/kipper“, kde je strmý sklon od šestého žebra do slabin. Přední hrudník by měl být zřetelný a prostor mezi, a před rameními klouby by měl být vyplněný, ale ne až moc. Jinými slovy, nechceme vidět u staffbulla hrudník holuba.
Úroveň horní linie, která je tak velkým rysem, může být často ztracena, když není pes v pohybu. Horní linie je linie od kohoutku do horní části zad. Mnozí si myslí, že má být rovná jako deska stolu. Ale páteř psa, která tuto linii určuje, taková není. Může to být hodnota pro délku hrudní páteře (žebra), ale ta se mírně zvýší nad bederní páteř, což jsou bedra, tam je začátek kostí, tvrdé tkáně v této části těla. Takže, protože my nechceme velbloudy, musíme také brát zřetel na úroveň horní linie.

Zadní končetiny
Dobře osvalené, hlezna jsou nízko v dobrém úhlu s kolenem. Nohy jsou souběžné při pohledu zezadu.
Dobré osvalení. To je to místo, odkud pochází hnací síla. Staffbull má silná stehna. Mohlo by se zdát, že druhý stehenní sval skoro u plemene vymizel.
Hlezna jsou velmi nízko. U SBT by měla být hlezna blízko k zemi, a to jednoduše proto, že dávají stabilitu končetinám při všech vykonávaných akcích.
Pohodlně stojící pes-to by mělo znamenat, že kolenní kloub by měl být dobře umístěn tak, aby byla svislá čára od kyčlí ke špičce prstů. Snadné si psa takto představit. (Při vystavování psa ve výstavním kruhu by se měl pes pohodlně zastavit bez tvé pomoci a ještě k tomu prezentovat dobrý ohyb v koleni). Schopnost stehna, hlezna, ohýbání kloubů, to je základní prvek pohybu.
Nohy musí být dobře osvaleny, aby měl pes mocnou hnací sílu. Tohle vše, spolu s dobrým ohybem kolena a správně zaúhleným a postaveným hleznem. Nemělo by to ale být přehnané natolik, že ačkoliv je hlezno dole a pes se pohybuje podle svých nejlepších možností, při mnoha příležitostech je vše v rukou psovoda. Pokud je pohyb rozumný, ale moc rychlý nebo pomalý, může to ovlivnit činnost způsobu chůze (chůze do středu), čímž ruší standardní směr (nohy by měly být paralelně při pohledu zezadu). Při chůzi by měla být hlava nejméně ve výšce horní linie. “Uzavřená chůze“ může mít příčinu v rovných kolenech a strmým umístěním ramen. Můžou být i jiné důvody pro špatný pohyb, jako např. špatná kondice, nedostatek pohybu a špatný stav mysli psa.

Tlapky
Dobře polstrované, husté houbovité polštářky jsou potřebné pro pohodlnou chůzi. Roztáhnuté a tenké polštářky mají krátké trvání a snadno se poškodí. Prsty by měly být v přirozeném sevření, což dotváří kompaktnost nohy psa.
Drápy černé u tmavě zbarvených psů. Drápy by měly být černé u všech barev srsti, s výjimkou bílého, u nichž z nedostatku pigmentu, mohou mít nehty jinou barvu.
Červená je jediná pevná barva v našem plemeni. Bílá není barva, jak jsem již zmínil dříve, je to jen nepřítomnost pigmentace v srsti, která se táhne dolů na nehty.

Ocas
Střední délka cca po hlezno, nízko postavený zužující se směrem dolů, nesen poměrně nízko. Neměl by být příliš zatočený. Je možno, aby byl mírně zatočený tak, jako rameno pumpy. Pro mladší generace, která tuto pumpu nikdy neviděla, shledávám tento termín jako zastaralý a cítím, že tento popis by měl být vynechán ze standardu.
Když se pes pohybuje, měl by být ocas v klidu a měl by být souběžně s horní linií. Zvednout by ho měl pouze v reakci na vzrušení či hrozbu.
Zatočený, vysoko postavený ocas se dnes tak často nevídá. Může to být chyba v pohybu, stavbě těla, případně problém v pánevní oblasti.

Chůze a pohybu
Volný, vydatný a hbitý s racionálním úsilí. Nohy rovnoběžné při pohledu zezadu nebo zepředu. Viditelná mechanika zadní nohy.
První bod je snadný. Akce by měly umožnit volný pohyb po celé ploše na zemi. Účinný a vyvážený pohyb vyžaduje, aby chodidla sbíhala na minimum. Jakékoliv boční posuny jsou vyrovnávány těžištěm psa. To se samozřejmě stává nemožným, pokud jim dovolíme, aby běhali rychlým tempem s handlerem jako olympijský běžec. Rozhodčí by měli vyžadovat psi vystavování v pohybu „MÉDIUM KLUS“.
Pohledu zezadu-jediným měřítkem pohybu jsou polštářky chodidel. Odklon a opravdové tlačení/vedení mimo linii jeho zadních nohou způsobuje to, že jsou vidět polštářky. Z bočního pohledu nesmíme nechat psa opustit naši nohu, když zaostává a uzavřít prostor před ním, když nás předbíhá. U vyváženého pes je pravděpodobnější, že to bude mít lepší pohyb.

Srst
Hladká, krátká a přiléhavá.
Textura srsti by měla být měkká a měla by lehce „křupat“, když hladíte psa proti směru růstu srsti.

Barva
Červená, fawn, bílá, černá nebo modrá, nebo některé z těchto barev s bílou. Jakýkoliv odstín brindle nebo jakýkoliv odstín brindle s bílou. Černá s pálením nebo játrová barva je velmi nežádoucí.
Dominantní barvou v chovu je brindle; černá barva neexistuje a měla by být odstraněna spolu s barvou modrou ze standardu. Černa, pokud existuje ve standardním zbarvení, měla by být kompletně bez žíhání, jednoduše proto, že černá je dominantní nad všemi barvami, které jsem si představili a bylo by lepší vrátit modrou zpět „street breeders“. Černý gen se rozšiřuje do všech ostatních barev.
Velikost
Žádoucí výška v kohoutku 35.5-40.5 cm (14-16), tyto výšky se vztahují k hmotnosti.
Hmotnost: psi: 12.7-17 kg (28-38 lbs);
Feny: 11-15.4 Kg (24-34 lbs). Moje připomínky k tomuto bodu jsou níže.

Vady
Jakékoli odchylky od výše uvedených bodů, by měly být považovány za vady a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.
Měly by to být jednoduché věci, ale vyvolává polemiky. Musíme mít na paměti, že standard je průvodce, takže žádný z těchto výšek nebo hmotností nejsou mezními body. Budeme mít kvalitní psy mimo tyto znaky a měli bychom být schopni je vždy ocenit.
Máme plemeno, které bychom mohli tiše snadno rozdělit na dva typy: teriér typ a bulldog typ. Musíme vždy hledat směrem ke směsi bull a teriér typ.
Musíme být schopni podívat se na celek psa a vidět jeho přednosti. Měli bychom se podívat na všechny psy z dálky, posoudit je proti standardu a posuzovat je jako příklady z jejich plemene. Mějte na paměti, kvalita přítomných staffbullů je odrazový můstek pro budoucnost plemene.
Norman Berry
Rendorn

 

 

Comments are closed